Ve včelím úlu společně dokonale žijí a v dokonalé harmonii fungují: jedna matka, trubci a dělnice. O každém jsem připravil samostatný článek v tomto blogu, tyto včely tvoří dohromady společenstvo, kterému říkáme včelstvo.
Trubci jsou včelí samci. Dorůstají do velikosti okolo 20mm a jsou mnohem mohutnější a zavalitější než dělnice. Mají zakulacený tlustý zadeček a hodně velké oči, proto velmi dobře vidí. Nemají žihadlo, nemohou nás tedy bodnout. Trubci jsou zároveň také dobří letci a cestovatelé. Neváhají přespat v cizích úlech při hledání trubčího shromaždiště. Protože to jsou samci, mají penis, kterým se mohou pářit se včelí královnou. Pokud otevřeme víko úlu, trubci jsou také ze všech nejvíce slyšet.
Jejich stádium vývoje z vajíčka po samotné vylíhnutí trvá 24 dní. Líhnou se z neoplozených vajíček, které matka naklade do připravených větších buněk. Trubci se dožívají podobně jako dělnice okolo 6 týdnů života, pokud se do té doby nespáří se včelí královnou, kdy se mu při oplodnění utrhne penis a trubec umírá. V úlu žije pouze několik stovek trubců, a to pouze od jara do léta.
Hlavní úlohou trubců je spářit se se včelí královnou. Někdy ale také mohou pomáhat s termoregulací úlu. Další úlohy už ale nemají, nepřináší do úlu potravu ani suroviny na výrobu medu, proto jich také je v úlech jen malý zlomek. Nejnovější poznatky o trubcích ale uvádějí, že trubci přece jen hrají v životě včelstva ještě další roli, o které se nevědělo. (Obecně se má za to, že pokud by bylo včelstvo bez trubců, nic vážného by se asi nedělo, nová královna se páří s kterýmikoli trubci z okolí několika kilometrů). Zjistilo se ale, že včelstvo bez trubců se chová trochu jinak. Špatně se to v krátkosti popisuje, ale jako by byly dělnice rozrušené a vše nejelo úplně na 100% tak, jako když v úlech trubci jsou. Můžeme si to představovat různě, ostatně včely obecně jsou pro nás stále ještě velká záhada. Já osobně si toto vysvětluju tak, že si to přirovnávám ke kolektivu lidí. Ať si namlouváme, co chceme, v čistě ženském pracovním prostředí se ženám obvykle nepracuje tak dobře, jako když je pracovní kolektiv smíšený i s muži. Přesně tak si to představuju se včelstvem s trubci. Když mají dělnice v úlech trubce, pracují lépe, protože jim tam k tomu trubci vyprávějí vtipy.
Na konci léta už není v přírodě snůška. Včelstvo nutně potřebuje mít úl plný zásob, aby přežilo až do jara, a proto se zvyšuje jeho agresivita a slídivost, šetří se každá kapka nektaru. Je to otázka života či smrti, proto včely více hlídají vchod do svého úlu a neváhají se ani pokusit vyloupit jiné včelstvo a získat tak poslední možnosti zdrojů pro svůj rod.
Protože trubci med nevyrábějí, ale pouze konzumují, na konci léta jsou jednoznačně označeni jako nežádoucí – matka další trubce neklade a ti, co zbývají v úlech, jsou doslova vyhozeni ven. Pokud budete koncem léta sledovat dění na česně (vchodu úlu), uvidíte, jak jedna až dvě dělnice pevně uchopí trubce a válí s ním sudy tak dlouho, až spolu vypadnou z úlu. Dělnice se potom vrátí do úlu, ale strážkyně česna už trubce zpět nepustí. Takto se včely postupně zbaví všech trubců. Z mých zkušeností vím, že na konci léta využívají dělnice jakékoliv příležitosti dostat trubce z úlu ven. Když otevřu víko úlu, trubci jsou ve chvilce vytlačováni i horem.
